GAPP System, spol. s r. o.

EN

+420 251 081 731

sales@gapp.cz

LinkedIn

Únor 2022

Minule jsme skončili ve chvíli, kdy se naši závodníci usadili v apartmánech na Gran Canarii a začali denní rutinu, najíždějí kilometrů.  V našem předchozím vydání Kroniky jsem vám slíbil aspoň stručně popsat, jak takové soustředění vypadá. Možná, že by mohl mít někdo pocit, že po večerech padne občas lahvička dobrého španělského vína, nebo že se zajde do baru. 

Realita je pro normálního smrtelníka, který na Kanáry vyrazí za sluníčkem, teplem, koupáním a večerním karaoke, docela tvrdým procitnutím, jsem přesvědčený, že by to nikoho nebavilo. Zaznělo tady slovo rutina a to je opravdu ten správný výraz pro místní působení všech profesionálních cyklistů. Pobyt je rozdělen do několika bloků, můžeme si to představit tak, že třeba čtyři dni po sobě jsou tréninky, jeden den volno. Tak se to stále opakuje. Tréninky jsou různě koncipované, některé vytrvalostní (v úvodu sezony), později, blíže závodní sezoně, více intenzívní, takové, které opravdu bolí. No a jak vypadá jeden takový „pracovní“ den?  Budíček, nějaké to protažení, někdo si jde třeba na chvíli zaběhat, v osm důkladná snídaně, pak příprava na trénink. Vyjíždí se v deset nebo v jedenáct a pak záleží na tom, o jakou pasáž přípravy se jedná. Tak třeba vytrvalostní trénink; pět hodin v sedle, návrat do hotelu kolem čtvrté. Sprcha, strečink po tréninku, něco drobného sníst, do večeře práce dost. Kolem sedmé zmíněná večeře a pak ještě cvičení, protažení no a někdy mezi desátou a jedenáctou na kutě. Volný den je obvykle toužebně očekávaný, ale jak by se zdálo, není vyplněný výlety a koupáním, ale odpočinkem, cvičením, posilováním a někdy i kraťoučkou vyjížďkou na kole k protažení svalů. 

Tentokrát ale přinesly Kanáry i méně příjemné momenty. Jitka a Vojta se dostali do situace, o které všichni cyklisté vědí, že může kdykoliv nastat, ale nikdo si to nepřeje. A to je setkání s neopatrným nebo bezohledným řidičem. V jinak málo frekventovaném místě ostrova, na úzké silničce v údolí, kam cyklisté často zajíždějí, protože je to jedna z mála rovin ostrova, nezvládl holandský motorkář svůj stroj a v mírné zatáčce zezadu atakoval jednoho cizího cyklistu a naši dvojici. Výsledkem bylo při velkém štěstí „jen“ pár odřenin a podlitin, ovšem také dvě zničená silniční kola… Oba naši měli ale štěstí v neštěstí; třetí cyklista skončil v nemocnici.

Hned následující týden, konkrétně v úterý patnáctého února, se konala dlouho očekávaná a odložená tiskovka týmu. Byli jsme poctěni účastí několika hlavních osobností GAPPu, konkrétně Petra Kuliše, Petra Dvořáka a také začínajícího profesionálního cyklisty Mariana Kulhavého. Dovolím si tvrdit, že akce proběhla na vysoké úrovni, všichni závodníci měli možnost krátce pohovořit o svých plánech a ambicích a celkové vyznění tiskovky včetně neformální části vyznělo výrazně pozitivně.

No ale čas letí jako splašený kůň, už se rychle přesouváme do španělského Banyoles. Tuhle lokalitu si tým zvolil jako první ostrý test výkonnosti. Dlužno podotknout, že test opravdu tvrdý, protože se jednalo hned na poprvé o mezinárodní závod kategorie HC a to je docela síla… Jistě, je nasnadě vysvětlit, co je to kategorie HC. Když to celé trochu zjednoduším, každý profesionální závodník figuruje na nějakém místě oficiálního žebříčku UCI (Mezinárodní cyklistická federace) a do tohoto žebříčku, který je velice důležitý pro nasazování do mezinárodních závodů, získává body na jednotlivých kláních po celém světě. Může nastoupit do závodů Světového poháru (WC), do závodu HC nebo C1 či C2.  Asi je vám jasné, že se jedná o různé úrovně a tomu odpovídá i porce bodů, kterou závodník obdrží podle svého výsledku. HC soupeření je tedy druhý nejvyšší level na světě a vzhledem k tomu, že světových pohárů se za rok odjede jen šest, je HC s ohledem na množství přidělovaných bodů velice žádaným artiklem a nastupují v něm takřka všechny světové hvězdy. Tak to bylo i v případě Španělska. V ženské i mužské elitní kategorii stálo na startu málokdy vídané množství bikerů; žen bylo kolem osmdesáti, mužů pak dokonce 270! Jitka v tomto testu dojela ve druhé desítce, naši dva nejlepší kluci ve čtvrté. Bylo vidět, že je to pro ně první závod sezony a ti, kteří již měli nějaké jiné podniky za sebou, byli rozzávodění, měli rozhodně výhodu v adaptaci na extrémní závodní tempo. 

Naše povídání skončíme takřka identicky jako minule. Jitka, brácha Honza, Honza Vastl a Lukáš Kobes už zase trénují na Gran Canarii.  A tohle už je ta nejnáročnější pasáž, často simulace závodního tempa a hodně kopců. Druhá část týmu využila možností tréninku ve Španělsku a zůstala tam po závodech v Banyoles. Kompletní tým se tak sejde až někdy v průběhu března. To už bude těsně před zahájením té „opravdové“ závodní sezony. Těšme se společně! 

Tomáš Přibyl
GAPP System MTB Racing Team